Tou dotčenou bankou je Československá obchodní banka. Centrálu má v Praze a ví se, že budova této centrály je největší kancelářská v naší vlasti. Samozřejmě že není naše, ostatně jako většina u nás provozovaných bank. Patří belgické bance KBC, která spadá do KBC Group N.V. ČSOB provozuje také poštovní spořitelnu (ano, ta také není česká, věděli jste to?) a jen u nás má 210 poboček. V Česku má přes tři miliony klientů, tedy i s Poštovní spořitelnou.
Právě web této obří finanční společnosti napodobili hackeři a podstrkují jej nic netušícím klientům. Banka již vydala varování, a mne překvapuje, že to je vše, co učinila. Ostatně, co by si lámali hlavu že.
Naletí-li jejich klient na falešný web, a zadá tam své údaje, což asi udělá, pokud nic netuší, stačí již jen málo času k tomu, aby o své peníze přišel. Teď si v duchu říkáte, že je to legrace. Že za vaše dvě stovky, co tam máte, si toho hackeři moc nekoupí. Tak toto vaše tvrzení je velmi odvážné. Oni si totiž se znalostí vašich údajů mohou sjednat půjčku a hotovost vybrat. Tím pádem jste dlužník. Naštěstí si můžete stěžovat. Do večera na nádraží a pak na hřbitově.
Nebudu zde rozebírat, jak je to všechno možné. Jak může dát banka půjčku bez osobního jednání a přítomnosti klienta. Ostatně, proč by ji to mělo zajímat, ona z vás ty peníze vymlátí a co je jí do bezpečnosti.
Belgickou instituci může hřát u srdíčka, že v tom nelítají sami. Už kdysi byla stejná situace u České spořitelny. A že budou podobné pokusy následovat, o tom jsem dokonce přesvědčen. A vás, jako čtenáře, mohu trochu uklidnit. Pokud máte jakékoli, byť sebemenší podezření a jste klienty CSOB, volejte tzv. helpdesk této banky. Zda vám to pomůže, či ne, to já nevím.
Hlavní věc je hlídat si adresní řádek. Zde to všechno začíná a končí. Je nutné, aby po najetí na ikonku zámku vyskočily další informace o zabezpečení. Pokud se tak nestane, utíkejte z webu pryč, až se za vámi bude prášit.